- Bohyně Bastet může ulpívat v každé ženě

15. srpna 2016 v 9:09 | Lena |  - Muž a Žena
Bastet je v překladu z egyptštiny Bastijská ►staroegyptská bohyně◄ zobrazována v podobě lvice, kočky, nebo ženy se lví hlavou.

Laskavá Bastet byla ztělesněním rafinované ženskosti. Tak, jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, i u Bastet se za klidem a laskavostí skrýval nevyzpytatelný temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Bohyně, která byla běžně považována za ochránkyni lidstva, byla v takovém případě ztotožňována s jiným božstvem - bojechtivou lví bohyní Sachmet.

Bastet představovala hodnou a laskavou bohyni, zároveň však mohla mít i rozzlobené, někdy až kruté chování. Proto byla rychle ztotožněna s příbuznými lvími bohyněmi. S "Mocnou" Sachmet vytvořila jediné božstvo, jehož byla mírumilovnější podobou, zatímco Sachmet představovala obávanější složku. Bastet-Sachmet byla obrazem ideální ženy - zároveň přitažlivé i nebezpečné, matky, přítelkyně i milenky, která mohla být něžná i krutá.


Propojení obou kočkovitých šelem bylo tak silné, že na některých zobrazeních je lze jen těžko rozlišit. Na rozdíl od Sachmet, která představovala spalující Slunce, byla Bastet i dobrá a laskavá. Proto je na zobrazeních zachycována s úsměvem. Postavy obou bohyň natolik splývaly, že je společně najdeme i v mýtu o božském zrození panovníka. Podle něj Sachmet faraona počala, zplodila a byla jeho ochránkyní. Bastet ho zase kojila, což ji vyneslo přídomek "královo srdce". Na reliéfech, které zdobily stěny zádušních chrámů z období Staré říše - např. zakladatele 5. dynastie Sahurea v Abúsíru, je kojení panovníka zachyceno. Král je zpodobněn již jako dospělý muž, a proto jde o rituální úkon, kdy mlékem je předávána božská moc a síla mezi bohyní a panovníkem.

Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny z podob ►Hathory◄. Ta byla bohyní lásky a radosti a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy.

Její výrazně ochranné rysy, typické pro všechny lví bohyně, které ji původně spojovaly s osobou panovníka, byly později modifikovány ve smyslu mateřské ochrany, takže získala povahu mírné a laskavé bohyně. Velké obliby její ►kult◄ dosáhl v Pozdní a v řecko-římské době. Z tohoto období pocházejí také četné mumie koček. Řekové Bastet ztotožnili s Artemis. >

Artemis v bájesloví dcera Dia a Léty. Jejím bratrem-dvojčetem byl bůh Apollón. Artemis se však narodila o jeden den dříve a pomáhala své matce při bratrově porodu; proto byla tato bohyně pokládána za panenskou ochránkyni matek, Artemis Eileithyia. Dokázala se lehce urazit, ale byla výjimečně krásná; nosila luk a šípy. Je bohyní lovu a bohyní Měsíce, ochránkyní lesů a divoké zvěře. Římskou obdobou Artemidy je bohyně Diana.

Artemis byla tak krásná, že se do ní zamiloval každý bůh. Jednoho dne se bohyně koupala a přišel tam Akteon. Za trest jej bohyně proměnila v jelena a poštvala na něj jeho vlastní psy. Jindy se zamilovala do Oriona. Její bratr Apollón ji vyzval na souboj, kde měla sestřelit bod. Nevěděla, že je to Orion, a tím jej usmrtila. Nešťastná Artemis vhodila jeho tělo na nebesa a tak vzniklo souhvězdí Orionu. Tak dí jedna z pověstí ...

Z @

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama