- Rozumím řeči zvířat

25. dubna 2016 v 11:40 | Lena |  - Řeč zvířat
Každému z nás byly do vínku dány určité talentové předpoklady, dar. V něčem vynikáme a jsme v tomto konkrétním ohledu šikovnější, než druzí. A ti jsou oproti nám zase šikovnější v něčem jiném. Mám pro tento dar vlastní název > Božská jiskra. Pokud ji přijmeme, začneme milovat a používat, její potenciál a síla mnohonásobně vzroste. My sami se tak staneme Božstvím.

Ke čtení a zpříjemnění atmosféry následujícího textu si prosím poslechněte hudbu. Dvěmi prvními skladbami Vám chci "něco" sdělit. V tónech druhé písně můžete, zejména Vy, jež mne prostřednictvím těchto stránek znáte, vnímat hlas mé duše, její "volání". Tím se Vám otevře možnost ještě více porozumět tomu, co směrem k Vám na svých stránkách sděluji. Stále více se k Vám přibližuji a nabízím svou otevřenou dlaň. Vaše zvyšující se frekvence dotazů a žádostí o radu jsou toho důkazem. Do tohoto soupisu jsou rovněž zakomponovány další indicie pro Vás.



Je nepsaným úkolem, neboli zákonem rodiny, či osob, jež nás během ranosti života obklopují, aby naši božskou jiskru zachytili a směrovali nás tak, abychom svůj dar rozvíjeli, zdokonalovali a stali se v této dané věci-oboru Mistrem. Jelikož to je naše pravá životní cesta a naprosto logická. Věnovat se tomu, k čemu máme přirozený talent. Je škoda, že přestože nás rodina má ráda, její příslušníci jsou někdy/často natolik zaneprázdněni svými úkoly, že si tohoto daru leckdy nevšimnou, nebo mu nevěnují přílišnou pozornost. Totéž může být dáno u učitelů. Z tohoto důvodu nám může trvat i mnoho let, kdy mezitím ujdeme kus cesty, než se vrátíme zpět k jejímu původnímu směru.
Vzpomeňte si na pohádku o Statečném kováři. Se svými společníky hledal zakletou princeznu. Aby ji mohli osvobodit, museli najít správnou cestu, kudy se k ní dostat. A to někdy není lehké. Rodiče jim cestu neukázali, okolí také ne. Šli dlouho, až došli na rozcestí, které původní cestu rozdělovalo. Jen jedna cesta však byla správná. Dva ze společníků kováře se tedy dali cestami, na jejichž konci byl na první pohled vidět výsledek, cestou mamonu, nechali se zmást leskem peněz a slávy. Kováři, který si zvolil cestu, u níž nebyl konec v dohledu se smáli. Ovšem, ten nemohl pokračovat bez nich, sedl si tedy ke krajnici a čekal. Oba jeho společníci však po nějaké době, která většinou trvá léta zjistili, že jimi zvolené cesty nejsou správné a byli nuceni vrátit se zpět na počátek. A vykročit znovu. Po strastiplné chůzi a hledání, kdy se mnohokráte zdálo, že princeznu nikdy nenaleznou, došli na konec. A princeznu osvobodili. Co z toho vyplývá?
Princezna je ve skutečnosti naše duše, my jsme oním kovářem a jeho dva společníci jsou ve skutečnosti naše volby. Dáme se lehkou cestou, na jejímž konci je potlesk, davy klanících se nám "lidí", lesk peněz, slávy a staneme se jejich otroky, nebo osvobodíme svoji duši, abychom se zde, na tuto planetu strastiplného "učení" nemuseli vracet ...



Já jsem mimo jiné náležitosti, jež mne zajímaly, od malička tíhla k přírodě, zvířatům, jelikož mi přišlo naprosto přirozené obklopovat se jejich přítomností, jsou přeci součástí tohoto zemního systému a tudíž i součástí naší. Někdy mne jímaly pocity, jakobych zvířeně rozuměla více, než samotným lidem. V podstatě se ani nelze divit, jelikož mnozí lidé jsou na rozdíl od zvířat silně blokováni svými strachy, předsudky a nepřirozenými aspekty, na které soustřeďují svou pozornost. Toto pak v jejich myslích způsobuje chaotické vzorce, které se následně projeví v jejich chování. Takovýmto lidem pak není možno zcela a rychle porozumět, jelikož nejsou přímí.
U zvířat je to jiné. Jsou otevřenější, informace které svým chováním vysílají do prostoru lze podstatně lépe přeložit, jelikož neobsahují bloky. A pokud jsem se setkala se zvířetem, které bylo nějakým způsobem zmatené, pak ve většině byl na "vině" faktor člověka. Jistě chápete, co mám na mysli.
Rozmlouvat se zvířaty je velmi příjemné, zajímavé a skrze tuto komunikaci lze pocítit přítomnost Božství a samotné prvotní podstaty života. Jelikož Jsme Jedním.

Pokud se nyní domníváte, že se budu bušit v hruď, v jakém rozsahu rozumím řeči zvířat, tak to nemám v úmyslu. Vím, kolik si v tomto ohledu mohu dovolit, kde končí jisté hranice a kde začíná svět řeči a zvuků, které jsou mi blízké, jimž dokáži porozumět a které dokáži přeložit. zvuk = vibrace Mi osobně v této konkrétní chvíli postačí, že Vím.
A vědět znamená "vidět" za obzory všednosti. Rozumím "řeči" zvířat, a proto je mohu "léčit", což v podstatě dělám od svého dětství. Každý "rozhovor" se zvířetem, otevřením jeho důvěry ve mne a jeho následné radosti ze života je pro mé Já obrovskou vzpruhou a Světlem, které je stále větší a silnější.

Nastal příhodný čas pro změnu. Pro to, abychom se my všichni započli s větší silou a odhodláním věnovat úkolům, kvůli nimž jsme zde na tuto Modrou planetu přišli. Otevřít "sýpky" a použít své schopnosti, Božskou jiskru, zažehnout plamen. V takovém rozsahu, aby byl prospěšný nejen několika jedincům, ale celku.


Dnešní soupis vznikl na základě volání mého srdce-duše a jeho skutečné, opravdové podstaty. Nechť je brán, jako malý předkrm v této nově založené sekci.
Přeji si, aby jste Vy, lidé ve větším měřítku, než doposud konečně začali toužit vědět více o tom, že život se nezobecňuje pouze na hmotu a její projevy. Zajímáte se, hledáte, já Vím. Tato energie zájmu však ještě stále není tak silná, jak by měla být, jelikož mnohým z Vás stále nejde od srdce. A můžete sejít na špatnou cestu, jelikož se můžete stát "posluchači" falešných proroků. Ale já toto nedovolím.

Za hranicí hmoty je mnohem zajímavější a pestrobarevnější život. Tolik pro dnešek.

Na vlnách vibrací, zvuků a barev Vás zdraví Lena - ochránkyně života





§ Prvotní autorství Živá Voda Lena §



.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | E-mail | 25. dubna 2016 v 12:18 | Reagovat

Velice krásný článek a téma je mi vnitřně blízké, proto za něj dnes děkuji. Měla jsem v práci ,, těžké" chvíle a proto mi čtení přineslo poznání, radost a klid.
Skladbu kterou poslouchám důvěrně znám, neboť si ji často pouštím, když je má duše unavená a smutná. I nyní se krásně napojila na tyto tony a cítím, jak mi hudba vlévá energii do celého těla.
Souhlasím s Vámi a musím za sebe napsat, že celý svůj život si ,, vybírám" tu těžší cestu. Vím přesto, že je to ta správná. Pokaždé jsem do cíle došla a o to větší je vždy moje radost z úspěchu.
Přírodu i zvířata miluji celým svým srdcem. Se zvířaty souzním a vím, co mi sdělují. ,, Rozmlouvám" s nimi a děkuji jim za jejich důvěru. Zrovna v pátek seděla na cestě zaječice, na místě, kde často jezdíme, takže ji důvěrně znám. Došla jsem k ní asi na 6 metrů a z očí do očí jsme si ,, pověděly" svůj ,, rozhovor." Bylo to úžasné a uklidňující. Potom se napřímila a důstojně si hupla do pole. Vím, že až ji tam znovu potkám, náš rozhovor bude pokračovat.
Skladbě a Vašemu ,, volání" duše rozumím.Krásný den.

2 Lena / autorka Lena / autorka | 25. dubna 2016 v 13:34 | Reagovat

Překrásný komentář, radost číst takovéto myšlenky.
Komunikace člověk-zvíře je určitým způsobem přirozeně dána každému. U někoho je toto centrum otevřeno více, u někoho méně. Každopádně, mnoho lidí zapomnělo...
Já zvířatům předávám svou Lásku i dlaněmi. Mají ke mně přirozenou důvěru, pro mne osobně prožitky nevyčíslitelné hodnoty.

Krásné dny nadcházející i budoucí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama