- Jak působí dobré skutky > příběhy lidí

21. června 2015 v 22:03 | Leonia |  - Příběhy otevírající cit

Svět ve kterém žijeme si tvoříme sami. Jsme buďto dobří k druhým, tímto způsobem tedy "tvoříme" a jdeme v souladu s rytmem Vesmíru. Ovšem je také mnoho těch, jež se neštítí druhé obelhat, využít ve svůj prospěch, či je jakkoli jinak podvést. Tím pádem ovšem takovýmto lidem způsobí zranění ve formě ublížení, a jdou tedy proti rytmu, boří, čili jsou destruktivní. Obelhaní, využití pak v této následnosti prožívají jisté zklamání a bolest duše. Jistě se mezi Vámi naleznou tací, jež si takovouto nepříjemnou zkušeností prošli. V tomto případě mám zejména pro Vás následující krátké příběhy, které Vás "zahřejí", prožijte si je. Jelikož dobro NIKDY nepřestane existovat. Vše ostatní je pouze iluze ;-). Leonia

Dneska jsem si spletla číslo a nechtěně jsem tátovi poslala esemesku "Mám tě ráda", kterou jsem chtěla poslat svému příteli. Za chvíli mi přišla odpověď: "Taky tě mám rád. Táta." Bylo to strašně dojemné. Hrozně málokdy si říkáme podobná slova.


Můj malý bratr dnes přišel ke mně do pokoje a já na něj houknul, ať vypadne, ještě jsem se na něj ani nepodíval. Když jsem se k němu otočil, viděl jsem, že pro mě umyl a na talířku mi přinesl višně…
Nedávno jsem šel do antikvariátu. Chtěl jsem si koupit knížku, kterou mi kdysi v dětství někdo sebral. Knížku jsem našel, otevřel - a nestačil jsem se divit: byla to právě ta, kterou mi tenkrát vzali! Na první stránce bylo moje jméno a dědečkův podpis. To on mi tehdy knížku daroval. Stálo tam: "Pevně věřím, že za mnoho let se ti tahle knížka znovu dostane do rukou a rád si ji přečteš".

Dneska jsme si s dědečkem prohlíželi fotky a narazili jsme na jednu opravdu hodně starou, kde byl s babičkou. Babička umřela už před několika lety. Na tom snímku spolu tančili na nějakém večírku. Najednou mě děda objal a povídá: "Pamatuj, že i když snad něco netrvalo věčně, neznamená to, že to nestálo za to."

Patnáct let jsem pracovala jako dětský výchovný poradce. Po letech jsem se potkala s jedním z tehdejších svých svěřenců. Bylo to problémové dítě, neustále naštvané a nespokojené. Jednou jsem mu namalovala Supermana a napsala něco v tom smyslu, že super-hrdinové se nikdy nevzdávají, a proto vždycky zvítězí. Dnes je ten chlapec hasič, zachraňuje lidské životy. Asi půlhodiny jsme si povídali a než jsme se rozloučili, vytáhl diář a ukázal mi můj obrázek Supermana, který měl pořád schovaný..

Stopnul jsem si taxi a na konci jízdy jsem zjistil, že jsem si zapomněl náprsní tašku a nemám čím zaplatit. V tu chvíli mával na moje taxi nějaký muž a když přišel k nám, zaplatil za mě. Ptal jsem se, jak mu peníze můžu vrátit a on vytáhl vizitku s adresou a povídá: "Nechte je tady". Večer jsem se na tu adresu vydal a když jsem dorazil na místo, zjistil jsem, že tam sídlí jedna charitativní organizace.

Jednou jsem jela autobusem a vypadl mi telefon. Vůbec jsem si toho nevšimla, vystoupila a šla domů. Až když jsem si svlékala kabát, zjistila jsem, že telefon nemám. Sedla jsem si a brečela. Najednou klepe na dveře maminka a podává mi svůj mobil, že mě někdo volá. Ozval se mužský hlas, že našel můj telefon, a tak mi tedy volá na mámino číslo. Dali jsme si rande, aby mi mobil vrátil. A scházíme se už dva roky.

Jsem prodavačkou v obchodě s dámskou konfekcí. Dneska k nám přišla dvojice, muž se ženou. On jí každý kousek podrobně popisoval, potom s ní šel do kabinky, pomáhal jí s oblékáním a vyprávěl jí, jak jí která věc sluší. Paní byla slepá. Skutečná láska opravdu překoná každou překážku.


Máte ze života podobný příjemný prožitek?
Staňte se Tvůrci a podělte se s ostatními prostřednictvím komentáře




.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama