- Mozartův efekt ke zvýšení IQ

21. listopadu 2014 v 15:28 | Leonia |  - Vesmír v nás

Píšete mi milí čtenáři, že mám smysl pro pěknou hudbu. Své stránky píši upřímně a s Láskou, taková, jaká jsem, dokonalá i nedokonalá, ale vždy jsem to Já. A proto mne opravdu pokaždé hodně potěší, když mi od Vás přijde odezva, poděkování. Nedovede si představit, jak jsou tato vaše slova pro mne obrovskou odměnou. Každý něco umíme, každý něčemu rozumíme. A já se o své vnitřní Já chci podělit ve prospěch celku.

Co se týče hudby, každý z nás vydáváme zvuk, naše duše, kmit buněk... Na mých stránkách Vám často předkládám tóny zvuků, které Vás vyladí. Stálí čtenáři vědí, ale pokud jste zde poprvé a máte zájem odpočinout si, zharmonizovat své buňky, tedy Vás samotné, stačí nahlédnout kupříkladu do kategorie "Ode mne pro Vás".

A nyní článek o hudbě, zvucích, na jakém poli bádají vědci, ikdyž my již přeci dávno víme, že v leckterých náležitostech jsou zdánlivě "obyčejní" lidé podstatně dále, nežli oni samotní ...


Vztah mezi hudbou a lidskou inteligencí je předmětem zájmu již od dob Pythagorových. Jeden z posledních objevů v této oblasti se nazývá Mozartův efekt (Mozart Effect), pojem, který oživuje zájem rodičů o klasické hudební vzdělání.


Dr. Frances Rauscherová a její kolegové zjistili, že vysokoškoláci po poslechu deseti minut Mozartovy sonáty pro dva klavíry dosahují o 8 až 9 bodů lepších výsledků při testu prostorové inteligence (spatial-temporal intelligence) než v případech, kdy nic neposlouchali. Toto "zvýšení IQ" netrvalo déle než 10 až 15 minut. Někteří psychologové nebyli schopni tento efekt spolehlivě určit, jiní jej potvrdili. Dr. Rauscherová zdůraznila, že Mozartův efekt se váže pouze na prostorové myšlení a prostorovou představivost a ne na inteligenci obecně. Vysvětlení tohoto jevu je možné najít ve způsobu, kterým mozek zpracovává hudbu i prostorovou představivost. Vyšetření na pozitronové emisní tomografii a nukleární magnetické rezonanci ukazují, že poslech hudby stimuluje velkou část mozku. Výsledky rozličných testů (včetně testů prostorového myšlení) ukazují, že na zpracování hudby se podílí část čelní i spánková.

Ve studiích dětí ve věku 3 až 4 roky bylo odhaleno, že ty, které aspoň půl roku cvičí hru na klavír, stupnice, notové zápisy, prstoklad a hru zpaměti, si vedly o 30 procent lépe než děti stejného věku, které půl roku navštěvovaly kurzy práce s počítačem, nebo ty, které nepodstoupily žádnou zvláštní přípravu. Zlepšení bylo opět vidět hlavně na prostorovém myšlení a prostorové představivosti. Mozartův efekt tentokrát vydržel 24 hodin, což je připisováno délce tréninku a pružnosti mladého mozku. Zlepšení prostorového myšlení je obecně pokládáno za významné vzhledem k lepším matematickým schopnostem.

E. Glenn Schulenberg z University of Toronto at Mississauga nabídl šestiletým dětem v torontském regionu zdarma týdenní kurzy zpěvu či hry na klavír na Královské konzervatoři (Royal Conservatory of Music). Třetina dětí zahrnutých do studie navštěvovala kurzy herectví, zatímco další skupina šestiletých nebyla nijak připravována. Před započetím studie byly děti otestovány za použití stupnice Wechsler Intelligence Scale for Children (WISC). Po těchto testech nastoupily děti do školy a byly izolovány do svých skupin. Při přechodu z prvního do druhého ročníku byly děti opět testovány. Všechny se zlepšily v průměru minimálně o 4,3 bodu. Schulenberg připisuje toto zlepšení "pouze školní docházce". Děti, které se učily zpěvu či hře na klavír, se však zlepšily ještě více, a to o 7 bodů, jinými slovy o 2 až 7 bodů více než děti z herectví či děti bez přípravy.

Nárůst IQ v kanadské studii, která ukázala, že Mozartův efekt je (podle Rauscherové) platný pro obecnou a ne jen prostorovou inteligenci, byl sice malý, ale patrný. Dřívější práce Dr. Rauscherové se zaměřovaly pouze na prostorovou inteligenci a nepočítaly s možným efektem na celkové IQ. Rauscherová věří, že porozumění hudbě (zejména dovednost převádět symboly ve zvuky) je přenosné na další schopnosti, jelikož sdílejí podobné nervové cesty. Oba zmínění vědci si myslí, že výuka hudby by měla být součástí studijních plánů.

Dr. Gordon Shaw, kolega Dr. Rauscherové, vnímá hudbu jako bránu k vyšším mozkovým funkcím. Je přesvědčen, že hudba nám může pomoci pochopit způsob práce mozku a že pozitivně ovlivňuje naše myšlení a tvorbu. Ve své knize Keeping Mozart in Mind shrnuje Dr. Shaw svůj pětadvacetiletý výzkum a práce ostatních autorů týkající se hudby a mozku.

Lékař a biolog Lewis Thomas provedl studii na skupině uchazečů o studium medicíny. Zjistil, že ze všech studentů měli největší úspěšnost ti, kteří dříve studovali hudbu - plných 66 %. Pro srovnání bylo přijato jen 44 % studentů, jejichž hlavním předmětem byla biochemie. Oddělená studie sedmi a půl tisíce vysokoškoláků ukázala, že studenti hudby rozuměli ze všech nejlépe psanému textu, porazili tak studenty angličtiny, biologie, chemie i matematiky. Studie z University of Texas, která zkoumala 362 studenty prvního semestru, zase naznačuje, že studenti hudby se dokáží lépe srovnat s úzkostmi a problémy s alkoholem a jsou obecně emočně zdravější než jejich kolegové. Mají také víc sebevědomí před, ale i během zkouškového období.

Některé ze států s nejrozvinutějším univerzitním systémem kladou velký důraz na hudební vzdělání. Nejznámější jsou v tomto ohledu Maďaři, Nizozemci a Japonci. Tento přístup se zdá být v opozici vůči postoji Spojených států, které kladou velký důraz na matematiku, přírodní vědy, jazyky a technologie.

Je třeba zdůraznit, že diskutovaná souvislost mezi vyšší inteligencí a hudebním vzděláním je lépe sledovatelná u samotné tvorby hudby než u pasivního poslechu. Zapojení do procesu tvorby je klíčovým stimulem mozku.

I vedoucí velkých firem se shodují na faktu, že umělecké a hudební vzdělávací programy lépe připravují pracovníky do 21. století.














Autor: Z originálu: The Mozart Effect, Thomas Hally;
Mensa International Journal, červen 2009, číslo 525 přeložil Jiří Chmela
Pokud máte zájem zjistit výši svého IQ, přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa.
Společnost Mensa provádí testování prostřednictvím mezinárodně uznávaného standardizovaného testu.
Autor fotografie Herman Damar

Další příspěvky kategorie Vesmír v nás > ZDE













.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama