- Jak elegantně odmítnout použitý dárek - mé tipy a strategie

16. července 2014 v 16:37 | Lena |  - Rady a tipy

Mnozí z Vás tuto situaci velmi dobře znáte. K narozeninám, svátku, na Vánoce, nebo zkrátka k různé příležitosti jste od někoho dostali dárek, pro který nenajdete uplatnění. Nebo je zde ještě méně příjemná varianta - na darované věci je vidět, že již měla tu "čest" a někdo ji používal. Mein Gott!


Jak se ovšem v takovýchto situacích zachovat? Pokud se daná věc nehodí, pak tento problém většina lidí řeší tak, že ji pošlou o dům dál. Zkrátka, při nejbližší možné příležitosti se jí zbaví způsobem, že ji jako dárek věnují na místa, kde se domnívají, že udělá radost, nebo zkrátka věnují děj se co děj, hlavně, že je pryč z domu.

Zde se s Vámi musím podělit o zážitek, který otevírá další děj, jež na něj navazuje a který mi vyprávěla kamarádka: Dostali s manželem společný dárek, který se ovšem, ať přemýšleli, jak přemýšleli nehodil. Vzniklou situaci tedy vyřešili tak, že při návštěvě jiných známých tento nechtěný dar věnovali. A co se nestalo. Jak šel čas, začali na něj zapomínat. Ovšem, blížila se doba narozenin jednoho z nich, a ty vždy slavili v okruhu svých přátel a známých. V onen den tedy přišli gratulanti, přáli a nosili dárky ...
Ups!? Hádejte, co oslavenec mimo jiné také obdržel? Ano, onen dárek, který před delší dobou dostali, nehodil se, a tak jej věnovali dále.. Byl v podstatě netknut, nerozbalen. Tento dárek zkrátka nepadl na úrodnou půdu na více místech, čili jej obdarovaní darovali jeden druhému, kdy se touto zapeklitou cestou nakonec dostal zpět do rukou původním majitelům. :)

Ale pojďme o krůček dále ..


Ona kamarádka mne nedávno požádala o radu.
Stalo se jí, že od známých obdržela částečně použitou kosmetiku. Jako snad každého, zamrzelo jí to. Jak mi však sdělila, nechtěla se s nimi rozhádat, a tak tuto záležitost nechala plavat.
V loňském roce od těchto lidiček obdržela sprchový šampón s krémem stejné značky, ale svým složením jí na tělo nijak zvlášť nesedl. Obsah sice vypoužívala, ale říkala si, nikdy více. Letos se, kupodivu na ni v dárkové tašce, od stejných lidí opět usmíval tentýž nesympatický sprchový šampón a gel proti celulitidě. Ovšem, aby nebyla nuda, celá situace měla háček. Gel byl použit!! Ukazovala mi jej, skutečně, poměrně znatelně viditelné a do očí bijící! Zkrátka, někdo výrobek vyzkoušel a zjistil, že nesedí, tak jej věnoval. Co je ovšem faux pas, tato osoba se ani neobtěžovala alespoň zamést stopy, aby vypadal jako nový. Navíc, zhruba 30% výrobku již bylo vypoužíváno, což bylo poznat na váze i při potěžkání v ruce. Je vskutku až paradoxní, že mohou existovat takovíto podivně bezcharakterní lidé.

Byla jsem požádána, abych jí poradila, jak elegantním, ale zároveň kousavým způsobem vyřešit tuto situaci, jelikož chce, aby věděli, že si takovéto chování již nenechá líbit. Velice ji to rozzlobilo, ostatně koho by takováto situace nechala chladným že? Tvrdí, že má naprostou jistotu, kdo tento gel použil. Ona "dáma", která jí ho věnovala. Telefonicky tuto situaci řešit nechtěla. A jelikož se s těmito lidmi z hlediska větší vzdálenosti nestýká často, volily jsme psanou formu "odplaty". Přála si, aby poznali, že ví o úmyslnosti věnovat použité.
Spiklenecky jsem na ni tedy mrkla, vyfotila onen gel, čili předmět doličný a jala se psaní.

Vznikl tento pozdrav, který následně dotyčným lidem zaslala.

Chci Vám ještě jednou poděkovat za blahopřání k narozeninám a dárek.

Došlo však k nějakému nedopatření a není to poprvé. Patrně omylem(?) někdo do dárkové taštičky se sprchovým mýdlem vložil také použitý Gel na celulitidu (viz přiložená fotografie). Jelikož jsem dáma inteligentní, ihned jsem si povšimla značně osahaného obalu, který zjevně poukazoval, že výrobek je již nějakou dobu používán. Při potěžkání bylo ihned patrno, že v tomto obalu chybí již minimálně 30% obsahu, což mi potvrdilo i jeho zvážení. Abych se ještě jednou ujistila, zda mne nešálí zrak a všechny mé smysly, tedy jsem ještě pro 100% ubezpečení otevřela víčko. Používaný výrobek se totiž takto snadno prozradí. A ano, nezklamala jsem se. Značně upatlaný povrch ústí obalu byl do očí bijící, navíc po jeho stranách byly nalepeny zaschlé části gelu.

Je tedy naprosto jasné, že tento výrobek Ti milá .... nyní doma chybí, budeš jej postrádat a hledat. Nehledej tedy, je u mne!

Neboj se a nebuď smutná, Tvůj zcela jistě oblíbený gel Ti poctivě vrátím i s dárkovou taštičkou a klidně Ti k tomu napíší i srdečné věnování. Jsem formát a nalezené věci vždy poctivě vracím jejich původním majitelům.

S pozdravem a na brzkou shledanou se těší Andrea.


A gel? Ten skutečně se ctí vrátila původní majitelce, a ta se jí omluvila...

-

Jaké z tohoto skutečného příběhu ze života plyne ponaučení?

Velmi často býváme obětmi své vlastní "slušnosti": Takto se chová spoustu lidí. Nechtějí si někoho rozházet, čili při obdobné situaci zmíněné výše, či jiné, schovají své rozčílení, ponížení, rozhořčení apd. pod pokličku a raději mlčí.
Je ovšem takováto reakce adekvátní? Je nutno postavit se skutečnosti čelem. Osoba, která nám něco takového provede nám, pokud tuto situaci rozebereme z psychologického hlediska, v podstatě do očí říká: "Nezáleží mi na tobě, mám tě někde, mohu si dovolit orat s tebou a vláčet, jak se mi zachce. Jsi pro mne odpad."
Pokud Vy nereagujete nijak a mlčíte, sami tím toto dotyčné osobě jen potvrzujete.

Jak tedy reagovat?
Vy žádný odpad v žádném případě nejste. A toto si k Vám nikdo dovolit nesmí.

► Nejpravdivější reakce bývá ta první. Co Vás v první chvíli napadne, to je správné. Jde o reakci přirozenou, hovoří naše pravdivé Já.
Velká část lidí však má pochybnosti, jednak z hlediska, že nechtějí dotyčnou osobu urazit, rozházet si to u ní, zejména, pokud se jedná o člena rodiny, v případě pracovních vztahů o výše postavenou osobu, nebo někoho, koho by v budoucnu mohli potřebovat. Je to tak že? A zde se právě vytváří nikdy nekončící koloběh života ve lži a zmatku.
Zde je třeba položit si otázku: "Já tuto osobu nechci urazit? Ale vždyť tím urazila ona mne!!
Já si to u ní nechci rozházet? Ale tím si to ona rozházela u mne.
Neznamená, že pokud je ona "dnes" výše postavená, "zítra" tomu nemůže být naopak!
V budoucnu tuto osobu mohu potřebovat. Ale stejně tak ona může potřebovat mne!"
Navíc: Pokud si takovéto chování necháte líbit, ukazujete tím, že si s Vámi může dělat, co chce, nemáte respekt, nejste brán vážně.
Nechcete dělat "problémy, způsobovat rozepře". Tím se ovšem stáváte obětí vlastního nízkého hodnocení. Problém však nezpůsobujete Vy, nýbrž jej způsobila osoba, která se k Vám takto chová, a takovéto chování je nepřípustné.
Mnoho lidí také dělá chybu v tom, že se domnívají, pokud toto mlčky přejdou, budou oblíbenější. To je však omyl. Tím se v žádném případě nestanete oblíbenější, jen jste se dobrovolně stali otrokem silnějšího, jež Vás nebude brát, jako sobě rovného a který si bude brát vaši energii. Bude si na Vás čas od času vylívat zlost, dávat Vám věci, které nepotřebujete, poroučet Vám atd. Toto chování u Vás bude vzbuzovat lítost, pocit ublížení. Tím v podstatě posíláte svou energii této osobě!! Bude Vás to vyčerpávat, aniž si budete uvědomovat, z čeho toto vyčerpání pramení. Opravdu se Vám líbí takovýto život? Život ve lži? Tak tomu nevěřím.

Čili ještě jednou: první reakce, která Vás napadne je ta správná.
Pokud však nechcete říci svému šéfovi, nebo komukoli jinému, který Vám dal použitý dárek (ano, stává se to), že je ubohý primitiv, nebo mu daný dárek vhodit do tváře, pak je také možno použít diplomacii.

Jak tedy ukázat, že jste důstojný člověk?
► Domluvit si předem krátké osobní setkání. Protějšek na Vás bude připraven, budete očekáváni, tím se nedostanete do situace, kdy budete rušit. Pokud jej vyrušíte z nějaké činnosti, nebude Vám věnovat tolik pozornosti.
► Důležitá strategie > zjistěte si, kdy bude mít tento člověk dobrou náladu, v opačném případě vaše mise nebude úspěšná. Naopak, vašemu sdělení nebude věnovat plnou pozornost, jelikož jeho mysl bude zaneprázdněna nepříjemnými pocity. Vy k němu sice jdete hájit svou důstojnost, kdy tuto vzniknuvší situaci zavinil on, ale která pro něj není příjemná. Tak jen přilejete více benzínu do ohně. Z tohoto hlediska je zde garance, že budete odmítnuti dříve, než stačíte dokončit větu.
► Jít rovnou na věc, s úsměvem a za nic se neomlouvat, tedy např. "promiňte, že ruším; že Vás okrádám o čas"... Omluvit se má dotyčná osoba Vám. Jste v právu. Nebuďte agresivní, nezvyšujte hlas, tím u svého protějšku jen vybudíte obranný postoj a nikam se nedostanete. Vy musíte mít na vrch v klidu.
"Dobrý den, ahoj..., půjdu rovnou k věci. Dostal/a jsem od Vás/Tebe použitý dárek a není mi to příjemné. Věřím, že se jedná o neúmyslné nedopatření. Vracím Vám jej tedy, pro mne není použitelný.
► Tím ukážete, že nejste hulvát, jako on, (kdo věnuje použitý dárek je hulvát a chudák), ale zároveň také žádná hračka, nebo odpad. Jste roven jemu a jste více, jelikož Vy by jste použitý dárek nikomu nevěnovali.
Vše ostatní záleží na dalším vývinu komunikace ...

Jak takovéto situace většinou dopadnou? Dobře. Dotyčná osoba se zastydí, věřte tomu!!, ikdyž to někdy nedá najevo. Dříve, či později Vás bude respektovat, vážit si Vás.

Takže, jen do toho!



S přáním úspěšných dnů se s Vámi pro dnešní den loučím

Lena











Rafinovaná pomsta podváděného manžela > ZDE
Další články kategorie Rady a tipy > ZDE

§ Článek je chráněn autorským právem - Živá Voda Lena










.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | E-mail | 17. července 2014 v 17:23 | Reagovat

Já mám také zkušenost s použitým dárkem a také jsem se rozhodovala, jak se zachovat.
Máme v rodině zvyk , že když jedeme k někomu na návštěvu , dovezeme pozornost , aby rodinka věděla, že si jich vážíme. Jedna naše blízká má zase zvyk , že tyto pozornosti věnuje dále a to někomu k narozeninám, svátku , nebo zase při návštěvě u někoho jiného.
Tato osůbka měla narozeniny a protože vím, že čte hodně jako já , i když jiný žánr , koupila jsem jí pěknou knihu a k tomu pár maličkostí. Jaké bylo moje překvapení , když při její návštěvě u nás , mi byla tato kniha věnována jako ,, milá pozornost " Moc mě to mrzelo a říkala jsem si co dělat. Říct , neříct ? Řekla jsem si , knížka za to nemůže , tak si ji přečtu a dám do své obsáhlé knihovny. Jenže při čtení jsem v ní našla obrázkovou záložku , kterou tam dotyčná osoba zanechala při čtení a to mě tedy dost rozzlobilo. Při další naší návštěvě u ní , jsem jí tedy knížku ,, věnovala znovu a k ní přibalila onu pěknou záložku. Když si dárek osůbka rozbalovala, řekla jsem jí ,, doufám , že se Ti kniha bude líbit a záložka také " . Osůbka se na mne podívala, zčervenala, naše výměna pohledů řekla vše. Od té doby jsem od ní použitý dáreček nedostala a u druhých nevím. Možná se rodinka bojí o tom mluvit , i když o tom všichni vědí.
Já si sama sebe vážím a lidem , které mám ráda , bych to nikdy neudělala a ani cizím . Chovám se tak , abych se za sebe nemusela stydět.
Váš příběh kamarádky se mi líbí, jednala bych dnes už také tak.

2 Živá Voda - Lena Živá Voda - Lena | 17. července 2014 v 23:03 | Reagovat

Tak s tou knihou jste situaci vyřešila rafinovaně :).
Chápu, že pokud se dárek nehodí, věnuje se dál. Dělá to tak spoustu lidí, ale nesmí být použitý.
Já mám s některými lidičkami "Mírovou úmluvu", řeknu si sama, co konkrétně mi udělá radost ;-). Tímto krokem v podstatě vždy dostanu, co chci. Odpadá tak zklamání dárkem, jež mi není k ničemu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama