- Umění žít > mými slovy + Osho

11. února 2014 v 0:11 | Lena |  - Krůčky ke štěstí

Na počátku níže představeného videa je položena otázka: "Osho, řekni nám, co je to umění žít." Napadlo mne, co bych na takovouto otázku odpověděla já. Jen tak, bez rozmýšlení, několika krátkými frázemi, s úmyslem sdílení svého názoru, bez vnucování jeho prezentace ostatním. Zde jsou mé myšlenky:



Za umění žít pokládám, když se dokážeme radovat z maličkosti. Když na louce vykvete první jarní sedmikráska, když nás ráno svými paprsky pohladí Slunce. Když začne padat blahodárný déšť, nebo v zimě sněhové vločky, jež se nám s prvním dotekem našeho tepla rozpustí v dlani: Tím lze také ocenit hodnotu pomíjivosti krásy okamžiku.

Za umění žít pokládám, když se umíme zasmát sami sobě.

Když chodíme po světě s otevřenýma očima.

Když jsme vděční za každý úsměv, který nám někdo věnuje.

Když umíme věnovat svůj úsměv někomu jinému, přestože nám samotným v tuto chvíli do smíchu není.

Za umění žít pokládám, když žijeme tady a teď, Jsme přítomným okamžikem.

Když se umíme odvážně postavit čelem problémům.

Když pomáháme tam, kde je pomoci zapotřebí.

Když umíme druhým něco dát, aniž bychom za to od nich očekávali protislužbu.

Když se máme rádi takoví, jací jsme.

Když se nestydíme za své slzy.

Když se roztančíme, kdykoli se nám zachce, s hudbou i bez.
Pokud tančíme bez hudby, pak tónem v našich uších "jest" naše vlastní štěstí.
(tanec je souhra našich buněk v souladu se zvukem, který nás léčí)


Když si na nic nehrajeme, říkáme to, co si myslíme, nejsme falešní,
nepředstíráme, tedy v překladu - Jsme sami sebou.

Když dokážeme nezávidět druhému úspěch, kterého dosáhl poctivým způsobem.

Pokud jsme poctiví a máme čisté svědomí, pak se nemáme za co stydět. V tomto případě považuji za umění žít, pokud si nic neděláme z toho, co o nás říkají druzí. Vždy se totiž v našem okolí najdou lidé, kterým budeme sympatičtí, ale také ti, kteří na nás budou hledat něco jakýmikoli podvržnými způsoby, čím by si dokázali, že není možné, abychom byli tak šikovní.

A následující slova si prosím přeberte dle svého uvážení:
Pokud máme za šéfa/fku nepředstavitelného hlupáka, který díky tomu nejednou pokazíl odvedenou práci celému kolektivu,
pak pokládám za umění žít "odvahu" říci mu zpříma do očí, co si o něm myslíme
- on pak ovšem díky výši svého postavení může "něco odvážně" říci nám :)
V takovéto situaci si lze položit otázku: "Která strana je na tom lépe?" :)

Pokud žijeme svůj vlastní život, dle svého programu, ne život někoho jiného.
Většina lidí totiž nežije, ale pouze existuje.

Za umění žít pokládám, když umíme hovořit i beze slov.

Za umění žít pokládám, když jsme fyzicky krásní a nijak toho nezneužíváme, nejsme na tuto "krásu" pyšní. Tato "krása" je totiž pouhou iluzí a je natolik pomíjivá, že se během plynoucích let rozpadne v prach a rozpustí v prostoru.

Za umění žít pokládám, pokud umíme pohladit po tváři svého nepřítele.
Neboť v tom tkví krása a síla skutečného Člověka.



A nyní Vás zvu na procházku pěknou hudbou, za kterou následují moudrá slova.
Dovolím si tip: video si pusťte, až budete sami se sebou a budete mít jistotu, že Vás nebude nikdo rušit. Nejpříhodnější doba je večer, kdy je energie prostředí volnější. Hudba na počátku trvá cca 9 minut a je harmonická pro vaše buňky. Může Vás vyladit do pohody. Pokud se zklidníte, zavřete oči, zaposloucháte do hloubky jejích tónů, poté uvolníte, půjde to samo, uvidíte, pak se ani nenadějete a přistihnete sami sebe, že tančíte. Ano, když umíte naslouchat, vaše tělo se samo začne pohybovat v rytmu. Tóny zvuku se dostanou do vody, které obsahují vaše buňky, budou jí prostupovat a vaše tělo, jež tvoří obrovské množství buněk se roztančí. Je to jedno z "tajemství", o kterém neví každý, možná patříte mezi ně. Teď jej znáte. Tančete!! Nikdo Vás nevidí. Pohybujte se v rytmu, volně, jak Vám vaše tělo velí. Jak muži, tak ženy. Budete se cítit lépe a uvolněněji. A to za to rozhodně stojí. Mohou se Vám také spustit slzy. Nechte je téci. Je to uvolněná energie vašich zadržovaných emocí, kterou jste během dnů nashromáždili. Pusťte je a dejte jim sbohem. Tím uděláte něco pro své zdraví.



Upřímně a s otevřeným srdcem

Lena






Dámě, která čte text odpouštím její přednes





.
Ještě jste neviděli zajímavý Film Krásná zelená?
Pak, pokud máte zájem, není od věci to napravit > ZDE
Autorská práva psaného projevu > Živá Voda L









.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | E-mail | 13. února 2014 v 15:39 | Reagovat

Nádherný článek se kterým se plně ztotožňuji. Slova, která jste napsala sama za sebe jsou ta, kterými se snažím žít celý svůj život a učili jsme takto žít i své dva syny. Hudba mně doslova vnesla někam do hloubky přírody a srdíčko bušilo radostí. Mé nitro se vžilo do rytmů, které mám moc ráda. Poslouchala bych je celý den. Mluvené slovo by si měli poslechnout všichni, ale ono to nejde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama