- Dutá země - kde je vlastně pravda? > Můj pohled na věc

11. listopadu 2013 v 22:24 | Lena |  - Očima pozorovatele

Ať se kolem sebe rozhlédnu kdekoli, nelze se vyhnout různým teoriím o existenci pravděpodobnosti našeho života v duté zemi, které se na nás hrnou ze všech stran. Někdo tvrdí, že je to pravda, jiní tuto teorii zavrhují. A tak jsem si dala tu práci, abych se nad těmito neustálými dohady malinko zamyslela. Nikomu své názory na tuto problematiku nevnucuji, jsou to čistě mé vlastní úvahy a můj pohled na věc. Takže - velmi krátce.

Upřímně, každý den se dívám do zrcadla, zdali se mi už z tohoto tématu nezačínají tvořit osypky, jelikož na něj začínám být alergická. Stále jedno a totéž, jako ohraná gramofonová deska. "Ano, my to víme, žijeme v duté zemi, na pólech jsou otvory, které vedou ven, nahoru, ale záměrně nám tuto informaci tají, podívejte se na důkazy pořízené ze satelitu, ale rychle, než to smažou." "Ne, to není pravda, dutá země je blbost, žijeme na povrchu." Spoustu videí na toto téma, články, rádoby zaručeně pravdivé fotografie, kamufláže.. Pěkná nuda vážení. Kde je tedy vlastně pravda?


Co by mi přinesla ztráta energie nad pátráním, jak je tomu ve skutečnosti?
Navíc, mám za současných podmínek možnost a šanci zjistiit pravdu?

Budu mít více přátel?
Bude na tomto světě více jídla?
Méně nemocí?
Více Lásky?
Bude více lesů, zdravější půda, méně prosáklá jedy?
Méně otrávená voda?
Čistější vzduch?
Méně trpících?
Méně závisti?
Zmizí rasismus?
Začnou se muži konečně chovat jako lidé?
Zjistí ženy konečně, jaká je jejich skutečná hodnota?
Promění se touha po moci v touhu pomáhat?
Vymizí lidská blbost a lhostejnost?

ANO?

Tak to si tedy nemyslím. Ostatně, jak mohu v tomto případě a s omezenými možnosti vědět, kde je skutečná pravda. Jedinou možností je, řídit se tím, co cítím uvnitř sebe. Vnitřní vedení mne zatím nikdy nezklamalo, ale ani to nemusí být naprosto vždy jisté. Co tedy v tomto ohledu cítím? Nic. Nikdy jsem se tímto tématem blíže nezabývala, víceméně informace o něm jdou mimo mne, jelikož pro mou osobu nejsou nijak důležité, ani ničím zajímavé. Jejich specifikum pro mne není nijak inspirující, pokládám je za blbosti a zbytečnou ztrátu času. Je mi líto, ale mé priority jsou jiné. Pokud téma života v duté zemi někoho jemně zajímá, proč ne. Ovšem v současnosti se již dostalo do stavu jakéhosi davově všeobecného šílenství, kdy "každý zaručeně ví a vnitřně cítí", jak to je a svou pravdu předkládá a vnucuje ostatním. Skutečně k pobavení. Lidé mohou pátrat, dohadovat se, tvrdit, ovšem co zjistí? Mají možnost podívat se někdy z kosmické lodi, popř. stíhacího letounu vysoko nad Zem, aby z tohoto pohledu mohli něco nového, nebo zajímavého vidět? Nu, řadový člověk asi těžko. Lidé se mohou akorát dál dohadovat, jako stádo poťouchlých opic v džungli, nad nesmrtelností chrousta a čas jim mezi tím protéká skrze jejich děravé prsty. Nebo přemýšlet, jako osel ve známé pohádce, který stojí u potoka, má-li se napít, nebo nemá. Kdo pohádku zná, ví, že osel nakonec umřel žízní.
A mimoto na tom budou těžit různí hyenističtí prospěcháři, kteří budou hloupým lidem "prodávat pravdu" za nekřesťanské peníze, ostatně se tak již dlouhou dobu děje v různých tématech v rámci celého světa.

Takže, co s tím? Ano, teorie života v duté zemi je v současnosti asi tak důležitá, jako zpráva, že sousedovic Punťa včera štěkal na pošťáka ...

Nyní není důležité, zda žijeme v zemi duté, nebo na povrchu.. Co JE opravdu důležité, tady a teď? Skutečnost, jíž se všichni, bez výhrady můžeme se sklopenýma ušima podívat do očí, a ta zní - žijeme ve světě, kde je potrava otrávená, nevýživná, půda zničená, lidé si nechají kakat na hlavu, jsou lhostejní k sobě i k okolí + všechny věci již zmíněné výše a spoustu dalších. A v návaznosti s tímto faktem je nutno něco dělat, takže dohady o životě v duté zemi se nikdo nenají, nenapije, ani neuklidí ten binec, který zde na této (kdysi) krásné planetě stačil za dobu své existence homo sapiens vytvořit a skutečně krásných míst na ní stále ubývá. Tady jsem doma, Matka Země je má živitelka a nyní je jedno, zda žiji na povrchu, nebo uvnitř.

Takže? Nebylo by od věci na chvíli přestat řešit život v duté zemi, zvednout zadečky a jít někde něco uklidit. Nestát, jako tvrdé Y nad pohozenou ► PET lahví ◄ ale zvednout ji ze země a dát tam, kde patří, důrazně napomenout "člověka", jež zahodil vajglík od cigarety na zem, že patří do koše a podobně. Jsou to zdánlivě malé věci, ale svět se přeci skládá z maličkostí, a až se maličkosti vyřeší, začnou se dít VELKÉ věci ..
Je totiž za 5 minut dvanáct Vážení. Pokud tato planeta, která nás živí, umře, už nebude čas přemýšlet nad blbostmi. Nevím, jak ostatní, ale já si u svých cílů nejprve kladu otázku, co je k řešení nejzávažnější a postupuji podle jejich důležitosti. Pokud hoří, je nutno nejprve uhasit oheň, pak teprve přijde na řadu uklízení nepořádku, který po ohni zůstal. U lidí, jež řeší dutou zemi mi přijde, že chtějí nejprve uklízet nepořádek. To by se ovšem daleko nedostali.

Až naše planeta přestane "hořet" a budeme ji mít opět "čistou", tak si bádejme třeba nad tím, proč jsou králičí hovénka kulatá ...

A na závěr se rozloučím pravdivými a trefnými slovy Matky Terezy, která mi právě nyní bleskla hlavou a pokud použijete trochu fantazie a přeložíte si je s ohledem na toto téma, hezky Vám do něj zapadnou.

"Bylo by lépe méně slov; kazatelna není místo k setkávání. Co tedy máte dělat?
Vezměte hadr a někomu doma ukliďte. Tím řeknete dost."

Howgh

Lena


.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama