- Pan Werich a jeho moudrý dopis psu Brokovi

22. října 2013 v 20:07 | Lena |  - Příběhy otevírající cit
Pes Brok
Můj život trvá 10-15 let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj, Ty sis mne pořídil, dej mi čas, abych pochopil, co ode mne chceš. Důvěřuj mi, nikdy Tě úmyslně nezklamu. Nehněvej se na mne dlouho a za trest mne nezavírej. Ty máš své přátele a zábavu. Já mám jenom Tebe. Povídej si se mnou, i když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas. Uvědom si, že když mne biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám. Jestli jsem při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvažuj: třeba mi není dobře, nebo jsem unavený. Starej se o mne, jsem-li starý. I Ty jednou zestárneš. Buď v mých těžkých chvílích se mnou. S Tebou je pro mne všechno lehčí. A až se můj čas naplní, nenech mne trpět. V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň v téhle chvíli se mnou.


Odpověď pana Wericha
1963

Milý Broku
Už dávno jsem chtěl napsat dopis nějakému vynikajícímu psovi, abych jednou konečně řekl do povolaných slechů, proč odjakživa Vás psy mám rád a proč si vážím vašeho rodu. A když jsem právě teď dočetl životopis, ve kterém jsi tak znamenitě, nepompésně a upřímně o sobě psal, sedám a hned Ti píšu. Znám dobře Tvého přítele Karla Hájka: od něj vím o Tvé znamenitosti, o tom, jaký jsi Mistr sportu. Leč i bez něj bych to věděl: copak jsme se spolu nesešli osobně na honech? Copak jsem hlasitě neobdivoval Tvoje výkony, jichž jsem byl svědkem? Ale o tom, konečně, jsou jiná svědectví a pádnější. Chtěl bych Ti dnes říct, co neplatí pouze o Tobě, ale i o takových z Tvého rodu, kteří neměli vzdělání, které Tobě osud dopřál. O těch, co nejsou šlechtici, Křepeláci, pánové z Barzojů, nebo Boxerů. Zkrátka co platí i o anonymních Vořeších a Voříšcích. Chtěl bych Tvým prostřednictvím poděkovat celému psímu rodu, za lásku a dojemnou věrnost k nám lidem, kteří, někdy mě tak napadá, kteří si možná ve své většině tolik lásky a věrnosti ani nezasluhujeme. Tobě nemusím nic vyprávět, Ty víš. Zvídáš a dospíváš k znalosti Cestami nám nepochopitelnými, vytušíš naráz k čemu my se pídíme po léta o berlách zvaných jednou věda, jindy filosofie. Dobrá, proti tomu se nedá nic namítat a konečně ani nic dělat: tak nás příroda chtěla a takové nás má. Proto Ty jsi Pes a já jsem Člověk. Bez našeho vzájemného přičinění, pochopitelně.
Vy psi to víte a je vám přirozené počítat s tím. My lidé si to nejdříve musíme vysvětlovat, abychom o tom mohli pochybovat, a pak se o to hádat a snad i prát. Opentlujeme skutečnou skutečnost skutečností neskutečnou, vymyšlenou: vznikají "názory", které rodí "nauky", plodící "učení", pak mají své následovníky. A může se stát, že následovníci jednoho učení vyznávají nauku "Oko za oko, zub za zub", zatím co následovníci druhého učení nabádají: "Dostaneš-li políček, nastav druhou tvář!" Vybral jsem Ti namátkou jen dvě filosofie. Pominu stovky jiných a dalších, které se dělením názorových buněk rozmnožily až do dnešního světa. Hnací silou toho všeho nebývá vždycky rozum, častěji žaludek. Vy psi máte kliku, řečeno hovorově. Vám více než hlad, diktuje láska. U nás je to obráceně. A proto my lidé, než někomu podáme ruku, chceme vědět odkud je a kdo, kdo byl jeho otec a odkud, co dělala otcova matka a kde a s kým, co si myslel její otec o své matce a kdy a jak to projevil a mnoho jiného chceme vědět. Vy psi o nás chcete vědět velmi málo, ale konkrétně. Váš pohled říká: Máš mě rád? Dáš mi najíst? Smím Tě bránit? Půjdem ven a bude švanda? A to nejkrásnější: jak vy umíte vítat, upřímně a s radostí. Vám je jedno odkud se vracím: z kriminálu, z trůního sálu, zalitý potem dřiny, či studeným potem strachu: na mol opilý, nebo zmlácený lůzou, opilý úspěchem, špinavý pomluvami, uondaný a nevyspalý, nebo jarně naparáděný se vracím jen pro zapomenuté klíče. Tu slyším váš hlas, váš smavý dech a vzdech šťastného a nezáludného přátelství. Voláte celou svou bytostí: Buď vítán doma, sláva! Sláva! Sláva, že ses nám vrátil!
Umíte sdělit pocit domova jako nikdo. A zato vás mám taky rád A děkuju vám všem.
Tak, Broku, dej to dál a měj se pěkně. A pozdravuj Karla.


Tvůj Jan
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama