- Po schodech pyramidy života k poznání sebe sama - k zamyšlení

14. srpna 2013 v 16:43 | Lena |  - Moudré příběhy

Tento moudrý příběh pro dnešek věnuji všem, kteří stále hledají Boha. Hledají ho všude kolem sebe, se sepjatýma rukama klečí na zemi, přitom se modlí a hledí do nebe, jelikož si myslí, že tam "bydlí".. Bůh je ale úplně ve všem, co nás obklopuje. Tedy i v nás samotných. "Bůh "stvořil" člověka k obrazu svému", v překladu znamená, že člověk sám je stvořitelem. Tvoří si svůj vlastní život a je zodpovědný za jeho průběh. Sami jsme strůjci a stvořiteli svého života. Lena


Bůh stvořil vše. Kromě jiného stvořil i poznání. A jako vše ve stvořeném světě i poznání má mnoho úrovní. Jako nejvyšší úroveň poznání určil Bůh poznání sebe. Mnoho lidí poznání moc nezajímá. Ale jsou i tací, pro něž je poznání jedním z nejvyšších motivů jeho jednání.
Jeden z těch lidí, říkejme mu pro jeho historickou bezvýznamnost "človíček", se rovněž rozhodl pro cestu poznání. I začal usilovně pracovat a po nepříliš dlouhé době se mu podařilo dostat na první úroveň.
Zeptal se Boha: "Bože, poznal jsem vše nutné na základní úrovni. Jaké poznání máš pro mne na této úrovni?"
A Bůh odpověděl: "Jsi více než zvíře."
Človíčka toto poznání celkem potěšilo, ale nebylo to pro něj zase tak překvapivé zjištění. Proto ve snaze postoupit dále pokračoval v práci na této úrovni.
Po celkem dlouhé době, kdy se mu konečně podařilo pochopit základní úroveň, se dostal na další úroveň.
Opět se zeptal Boha: " Bože, poznal jsem vše nutné na této úrovni. Jaké poznání máš pro mne nyní.
A Bůh odpověděl: "Jsi více, než tělo."

Toto poznání už človíčka poněkud zarazilo a trvalo mu delší dobu, než se s tím vyrovnal a pochopil. Nicméně pohlédl vzhůru a uviděl, že pyramida poznání má ještě dva stupně.
Otázka, co tam může ještě být, mu nedala spát, a tak se rozhodl nadále pracovat. Mimo to se začal i rozhlížet kolem sebe, protože předtím se plně soustředil pouze na sebe. Všiml si, že na cestě za poznáním není sám a začal pozorovat i ostatní.

Zaujal ho zejména jeden úkaz. Někteří, zejména po dosažení druhé úrovně, rostou a rostou a rostou, až jim je terasa pyramidy tak úzká, že se na ní neudrží a skutálí se dolů na základní úroveň. Pochopil a k poznávacímu procesu přidal i pokoru. A tak pracoval a pracoval a po dlouhé době se konečně propracoval na třetí úroveň.



S velkým očekáváním položil známou otázku: "Bože, poznal jsem vše nutné na této úrovni. Jaké poznání máš pro mne nyní."

A Bůh mu odpověděl: "Jsi více než duše."
Človíček oněměl úžasem. Co může být ještě víc? Má vůbec smysl pokračovat? Je ještě schopen více pochopit a postoupit dál? Dlouze, předlouze o tom přemýšlel. Pak ho napadlo rozhlédnout se kolem sebe. Uviděl, jak se mnoho človíčků na této i nižší úrovni spokojilo s dosaženým, ale současně uviděl, jak i další človíčci na této úrovni pilně pracují a několik málo se dokonce šplhalo na úroveň nejvyšší.

Protože jeho touha po poznání byla mimořádně silná, rozhodl se pokračovat.

A tak dále pracoval a pracoval, až jednou zcela nečekaně zpozoroval, že se ocitl na nejvyšší úrovni. Vůbec si nedovedl představit, jakou by mohl dostat odpověď. Dlouho pokorně čekal a s porozuměním soustředěně pozoroval dění pod sebou. Proto se cítil téměř dotčen, když ho vyrušil něčí hlas: "Dalších otázek již nemáš?"

Rychle se probral a uvědomil si, že s ním může hovořit pouze Bůh: "Promiň Bože, odtud je takový rozhled, že jsem se tomu pohledu neubránil a po pravdě, opravdu již nevím, na co bych se zeptal."

Bůh se usmál a pravil: "Ale já pro tebe mám ještě jedno překvapení."

Človíček byl potěšen, že se na něj usmívá sám Bůh a opět se v něm probudila již skoro spící zvědavost: "Omlouvám se za svoji domýšlivost. Prosím, buď tak hodný a sděl mi tu nejvyšší pravdu."

Bůh odpověděl: "Já jsem Ty."
A začal se smát tak srdečně, jak může jen ten, kdo takový smích stvořil.

Človíček strnul úžasem. To přece není možné. Ale protože je Bůh všemocný, dokáže předat poznání současně slovně i mimosmyslově, človíček konečně pochopil ...

A začal se smát a smál se tak, že se smíchy začal kutálet z vrchu pyramidy dolů, až se skutálel na základní úroveň mezi normální lidi. Stále se smál, až ho někteří lidé začali považovat za blázna.

Od té doby žije jako normální člověk a s porozuměním pozoruje úsilí některých lidí vyšplhat se na vrchol pyramidy. Občas, když ho o to někdo požádá, poradí, jak se dostat nahoru. Nesnaží se vysvětlovat, že je vše jinak, protože si pamatuje na svoji cestu a na to, že by to tehdy nepochopil.

Často pak pohlédne na vrchol pyramidy a dlouho se srdečně směje, jak může jen ten, kdo takový smích stvořil ...

-
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama