- Ženy musí opět nalézt svou skutečnou podstatu

10. července 2013 v 20:25 | Lena |  - Muž a Žena
První část článku ZDE

Podobně, jako současný muž, i dívky a ženy dostávají již po několik generací pokřivený, falešný obraz své ženské úlohy. Jeho kořeny spočívají na jedné straně v nesprávně chápané emancipaci, když dívka považuje mužství za privilegium a v důsledku toho se chce muži nejen podobat, ale nezřídka se ho snaží svým chováním i kopírovat.

Na druhé straně vidí často dívky a ženy pouze problémy, jež s sebou přináší zralé biologické ženství. Ať už je to cyklus opakující se každý měsíc, potíže spojené s těhotenstvím a porodem nebo s péčí o děti, které nejedna žena považuje za břemeno a jakousi nespravedlnost vůči sobě. Dokonce je přesvědčena, že chlapci a muži to mají v životě mnohem snadnější, protože nic podobného nemusí zažívat.
Pokud se dívce nedostává správných informací o této oblasti a zvláště pokud ve svém bezprostředním okolí nemá skutečný ženský vzor, aby ho mohla do sebe naprosto přirozeně nasát a upevnit se v něm, je nakonec ještě nešťastná, že je ženou, a často by si přála být raději mužem.
Vše, co je přirozené, je správné, dobré a krásné a plodem je všeobecná harmonie.
Avšak potlačováním až odmítáním ženského principu nesprávně chápanou rovnoprávností muže a ženy byla do života západní společnosti vnesena taková disharmonie, že "díky" takovým ne-ženám je v současném světě převládající tvrdý mužský princip ještě mnohem výraznější. Tyto "ne-osoby" (protože ne-žena nemůže mít status osoby) je možné poznat podle toho, že své potvrzení a sebevědomí odvozují od úspěchů dosažených v profesní kariéře, k čemuž jsou dívky vedeny - žel - už od útlého dětství. Tím ve svém nitru postupně potlačí své nejvzácnější ženské ctnosti, jako je především něžný zájem o citové potřeby svého manžela, svých dětí a rodiny obecně. V důsledku toho se dnešní ženy svým chováním začínají podobat spíše mužům a dožadují se svého "práva" zastávat typicky mužské pozice ve veřejném životě. Platí za to však nejvyšší cenou, kterou je ztráta jejich přirozenosti, jejich pravé ženské důstojnosti. Přímo úměrná "pomužštěnému" chování žen je na prvním místě devalvace jejich citové výbavy. Proto si dnešní svět právem tak bolestně stěžuje na nedostatek lásky, citu, něhy, pochopení, milosrdenství, empatie, pravého lidského soucitu…, prostě něžného ženského principu.


Pro křehkou a citlivou vyvíjející se mladou dívku je přirozené, že hledá potvrzení a přijetí sebe samé především ve svém bezprostředním okolí, neboť tato touha je dominujícím faktorem a silným psychologickým mechanismem právě v období pohlavního zrání. Hledá někoho, kdo by ji pochopil, komu by se mohla otevřít a svěřit. Na rozdíl od chlapců nevyhledává tak často sexuální zážitky, neboť v této oblasti je ještě neprobuzená. Ale její přirozená touha být akceptována je vystupňovaná v ještě větší míře, když její nejbližší prostředí - rodina, a především otec - se o ni jako o osobu nezajímají. Ačkoli většina rodičů se upřímně a horlivě stará o vzdělání svých dětí, o jejich zdraví, oblečení, chování, nebo zdravou výživu, možná právě v důsledku tohoto zaběhnutého stereotypu ty nejhlubší a nejdůležitější potřeby svých dospívajících dětí nevnímají. Pokud má dívka navíc ještě konflikty ve škole, neplní ani rodina, ani škola funkci, která by jí zajistila duševně emocionální rovnováhu, kterou v tomto období tolik potřebuje.
A proto se předčasně, i když nevědomě, jaksi automaticky stávají prvním místem, kam se utíká, cizí mužská ramena. Tato ramena jí mají dát pocit bezpečí a je jedno, jestli je to kamarád, spolužák, nebo kolega z práce. Přitulena k muži, se mu celá otevírá a její další osud závisí už jen na tom, na jakého mladíka natrefila. Pokud má daný muž takovou představu o sobě a o dívce, jako je výše popsaný obraz (viz minulý článek), je další vývoj zcela jasný - muž dívku sice přijme, ale do role panenky. Stačí, že jí řekne několik milých slov obdivu a komplimentů, a dívka přijímá určenou roli, a navíc mu dává všechno, co chce.
Avšak mladá žena o tom neví, protože ještě není schopna rozeznat, jaké jsou skutečné mužovy úmysly, a proto se snadno nechá oklamat. Přijetí "úlohy panenky" není akceptací, kterou mladá dívka ve skutečnosti podvědomě očekává, a proto takový "vztah" nemůže ani mít trvání. Proto chodí po světě tolik odmítnutých, zklamaných dívek a žen, o kterých chlapci říkají: "Tu jsem měl, tu jsem taky měl…" Dívka v sobě živí touhu po lásce a velmi snadno uvěří, že je milována, protože chce být milována. Jedno milé gesto ze strany muže a už mu věří, že ona je jeho vyvolená (i sexuologové potvrzují, že žena se snadněji oddá muži, když si myslí, že je milována).
Pocitové zapojení se u dívky brzy promění v reakci srdce - chlapec ještě zdaleka nepomýšlí na lásku, ale ona už chce vážně milovat. A když si myslí, že miluje, její tělo začíná reagovat, protože smyslnost ženy se probouzí prostřednictvím srdce. V této fázi je to právě ona, která často poblázní chlapce, protože vykazuje až přílišnou iniciativu. T. Bovet, německý sexuolog, říká, že chlapec projevuje iniciativu při vyhledávání setkání, ale o charakteru setkání již rozhoduje dívka: to, jaké jsou její pocity, pohledy, doteky - to vše vyvolává u muže smyslové reakce. Mnoho dívek si neuvědomuje, že když se chlapce dotýká, rychle se v něm může projevit agresivita, kterou ještě nemá pod kontrolou. Proto jsou nejednou nepříjemně překvapeny, že před chvílí milý, srdečný chlapec, který jí říkal sladká slova, se po několika minutách mění v samce, dožadujícího se sexuálního aktu.

V poradnách přiznávají mnohé předčasně těhotné dívky, že se tělesný akt odehrál jaksi mimo jejich vůli a citové zapojení, a žel i bez jejich očekávání. Výsledkem sexuálního života nedospělých lidí je, že jsou oba zaskočeni, zahanbeni, neboť takovým egoistickým tělesným potěšením nemohlo dojít k opravdovému splynutí dvou mladých lidí. Hluboké zklamání podemílá přátelství a lásku, která se možná právě rodila. Vše se přetrhne, protože dva nedospělí lidé začali tajně žít v páru, aniž na to byli připraveni. Oni nevědí, že nezralé sexuální centrum středního mozku, který se teprve vyvíjí, není ještě ani morfologicky ani funkčně připraveno takový hluboce zasahující emocionální zážitek zpracovat. Dívka tomu stavu nerozumí, neví, že právě ona chlapci ztížila schopnost ovládnout se. Dívky nerozumějí pojmu a náplni pravého ženství, protože postrádají jeho vzory. Zcela lehkomyslně a bez zábran potlačují a odhazují svůj dívčí půvab, jehož přirozeným projevem je cudnost. Dokonce se na sebe zlobí, že se při setkání s chlapci červenají, obávají se, že budou směšné, nebo že je právě proto kluci nebudou chtít. To je zřejmě důvod, proč se dobrovolně zbavují svého klenotu panenství a až příliš rychle se chlapcům oddávají - přesně jako panenka na hraní. Jen aby nebyly jiné než ostatní dívky, ale aby byly "in"; dívka flirtuje jako nějaká nevěstka a přitom ani netuší, jak hluboce si tím ubližuje a zároveň se sebou sráží i chlapce. Neví, že právě cudnost je její skutečnou ozdobou, nejsilnější ochranou, která u chlapců bezděčně vzbuzuje respekt! Netuší, že je tím nejkrásnějším projevem její vnitřní hodnoty, neboť vychází ze samého jádra jejího ducha, který přebývá jako křehké poupě květiny uvnitř ještě nedozrálého ženského tělíčka. Většina lidí si o cudnosti myslí, že se vztahuje pouze k tělesné nedotknutelnosti. Ale co by člověku prospělo, kdyby zůstal tělesně nedotčen, ale svou duši poskvrnil? Člověk, o kterém lze říci, že je skutečně cudný, přenáší svoji přirozenou úctu ke druhé osobě i na jeho tělo a tak s ním i zachází - jako se vzácným darem. Cudný člověk je takový, který má čisté srdce, čisté myšlenky a jeho úmysly jsou vždy jen čisté: nekřivdí, neubližuje - ani duši ani tělu - ani sobě ani druhým.
Dnes utrží člověk spíše posměch, protože dokonce mezi děvčaty jsou cudnost a stud považovány za něco staromódního, co už nepatří do dnešního "moderního" světa, a proto o ní nechtějí nic slyšet. Dokonce ještě tvrdí, že jim vadí, neboť ve snaze vzbudit u chlapců zájem se jim vůbec nevyplácí! Naopak, většině z nich vyhovuje přímá provokace - protože v konečném důsledku jsou to dívky, které podporují u chlapců nesprávnou představu mužnosti, když od nich očekávají sexuální zájem.
A pokud slušný mladý muž nereaguje, myslí si, že to proto, že nejsou dost hezké, nebo že se mu nelíbí. Sexuální vzrušení muže mladá dívka pokládá za svůj vlastní triumf a za potvrzení své ženskosti. Stává se lovcem, podobně jako muž. Neuvědomuje si, že jemu takový způsob jen vyhovuje, když bez jeho vlastního úsilí udělá vše za něj, jen aby ho sexuálně zaujala, aby ho vyprovokovala, ať už flirtováním, předváděním se, spoře zahaleným tělem, smyslným pohledem nebo dotykem. Zaslepená touhou dát se mu za každou cenu nevidí pokleslost takového chování, nevidí, že ten levný triumf je vlastně pastí a znevážením pravé ženské důstojnosti a že takové ženy si ve skutečnosti žádný muž ani nikdy nemůže vážit.
Proto je seriózní, pravdivá výchova dívek v dnešní době naléhavě nutná a potřebná. Aby byly právě v období dospívání připravovány a vedeny k poznání své výjimečné schopnosti a síly. Tu nosí hluboko ve svém nitru každá dívka a žena. Neboť teprve až porozumějí své ženské důstojnosti a podle toho se budou i chovat v každodenním životě - až tehdy ji mohou ukázat i muži a budou v něm na prvním místě vzbuzovat respekt a úctu, ne žádostivost, jak je tomu teď. Potřebují pochopit a být si vědomy svého vlivu na muže, který je patrný jak v dobrém, tak ve zlém.

- autorka - Margaréta Černáková -



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama