- NEMOC a rakovina - proč vzniká / 2 / > co se v našem těle děje při nepěkných prožitcích

16. června 2013 v 20:14 | Lena |  - Zdraví A-Z

V minulém díle jsem podala verzi, čím si zapřičiňujeme vznik nemoci. V krátkosti, jak jsem v základech zmiňovala, jednou z příčin je nevhodná a nevhodně kombinovaná strava, špatný stav prostředí, které nás obklopuje - vzduchu, vody + stres. Dnes na toto téma víceméně navazuji, rozvedu ho a ukáži, co se děje v našem těle při nepříjemných prožitcích před vznikem samotného onemocnění, které je snad pro každého z nás nepříjemným, život a harmonii ohrožujícím faktorem.

Na cestě svého života jsem se nejednou setkala s lidmi, kteří onemocněli a neustále se topí v hluboké řece nemocí, kdy jdou doslova z infekce do infekce, nebo patřili, či patří k těm méně šťastným, jejichž život zbrzdila, či dokonce zastavila rakovina a odešli na druhý břeh.
Říkala jsem si, jak je možné a kde tedy tkví příčina toho, že je člověk každou chvíli na hromadě, nebo onemocní rakovinou? Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a vynořila se na světlo, jako slunce, které bylo dlouho ukryté pod mraky.
Lehce obejdu vrozené vady, dědičné indispozice a špatné životní prostředí, které také mají svůj nemalý podíl. Jednou z dalších a velmi podstatných příčin jsou však nepříjemné prožitky a míra citlivosti každého člověka.


Nepříjemné prožitky, mezi které lze zahrnout veškeré vjemy a pocity, jež jsme schopni vnímat, tedy - zvuky, přílišný hluk, disharmonické sociální prostředí - v rodině, okolí, škole, zaměstnání apd., nespokojenost se sebou samým, pocity neužitečnosti, nespravedlnosti, závist, zášť, zloba, nebo vjemy, které nevnímáme přímo, ale naše podvědomí si je uvědomuje. Mezi ty můžeme zařadit např. nepříznivé zóny v místě našeho bydliště (geopatogenní). Málo záporných iontú v okolí, které nás obklopuje a které svým způsobem potřebujeme k výživě. Ve městech je jich díky velkému množství chemie a různého záření velice málo, naopak v přírodě, u vodopádu, po bouřce, všude tam je potřebné množství těchto prvků v přirozenější rovnováze.

Míra citlivosti je u každého člověka trochu jiná. Někdo si problémy tolik nepřipouští k tělu, mezi takové lze zařadít zejména jedince povrchní, málo uvědomělé, flegmatické, nebo takové, jež jsou sice hluboce citliví, ale naučili se tuto krásnou vlastnost používat pouze tam, kde je prospěšná, ale jim samotným tolik neuškodí. Protože, čím více je člověk citlivý, tím více je schopen otevřít svůj ochranný obal (např auru, energetický obal) a přijímat tak nepříznivé účinky okolí (hluku, destruktivity apd, jak je zmíněno výše). Citlivost je nám svým způsobem také dána čísly, které tvoří naše datum narození, to mám potvrzeno mými poznatky a zkušenostmi a v druhé řadě zde také nemalou roli hraje výchova a podpora rodičů.

Čili, sečteno a podtrženo - čím horší životní a sociální prostředí, čím vyšší citlivost, tím vyšší pravděpodobnost, že člověk onemocní. Tato forma stresu samozřejmě velice snižuje obranyschopnost našeho organismu.

U naprosto všech lidí, s nimiž jsem se setkala a kteří byli nemocní, ať již nemocemi formy chronické, nebo přímo rakoviny, patřily k průvodním jevům jejich stavu časté silné stresové, nepříjemné pocity, které popisuji výše.
U jednoho mohu jmenovat ztrátu otce v letech, kdy jej nejvíce potřeboval. Ten člověk se tím velice dlouho trápil a posléze byl jeho organismus napaden silnou infekcí, se kterou byl dlouhodobě hospitalizován v nemocnici. Po několika letech byl u tohoto člověka objeven nádor na mozku.
Muž - měl sexuálně jinou orientaci, sdílel život s jiným mužem. Díky tomu se velmi často setkával s šikanou, jeho otec jej vyhodil z domu a zřekl se ho. Dovete si jistě představit, jak to pro něj muselo být těžké a ponižující. Navíc, jednalo se o velice citově založeného člověka. Byl u něj objeven nádor na mozku.
Mladá žena - od dětství snášela rozepře v rodině, poté zažívala těžká období s manželem, která snášela kvůli dětem, nakonec ovšem došlo k rozvodu. Manžel, již bývalý jí i poté působil velké nepříjemnosti a potíže. Následná diagnóza - rakovina. Tato žena zemřela na následky chemoterapie, jelikož její organismus byl těmito zásahy velice oslaben.
Žena zralého věku - velmi hodná a empatická, silně citově založená. Její manžel ji vyměnil za mladší, jako nějakou věc. Velmi jí to ublížilo, dlouho se trápila. Důsledek: chronický únavový syndrom, středně těžká forma.
Mladá žena - hluboce citově založená. V dospívání těžké rozepře v rodině, podvádění partnera, jehož velmi milovala, velice jí to ublížilo, dlouho se trápila. Následná diagnóza: chronický únavový syndrom - středně těžká forma.
Mohla bych ještě podat další výčet a pokračovat, ale jako příklad to stačí.

Co se děje v našem organismu při výše zmíněných destruktivních pocitech
A nyní Vám chci něco ukázat. Zhruba ze 70% jsme tvořeni vodou, je to tak? Voda je inteligentní, živá substance, která se chová tak, jak s ní zacházíme. V životním prostředí, na Zemi i ve Vesmíru a tedy i v nás samotných může být naším nejlepším "přítelem", stejně tak, jako "nepřítelem". Záleží jen na nás.
Když prožíváme radost, voda v nás, tedy přímo v našich buňkách, které nás tvoří, rovněž reaguje příznivě, tedy konstruktivně. Pokud ovšem zažíváme pocity nepříjemné, samozřejmě i voda v nás se chová destruktivně. Voda reaguje na naše pocity!! Pocit je energie! Voda je také energie. Vše je energie.
Pro názornou ukázku si dovolím použít fofografie krystalů vody pana dr. Emota, který je znám svými studiemi o chování této substance. Jeho studie mají trochu jiný základ a charakter, ale pro ukázku mého výkladu jsou fota vhodná a dostačující. Pan doktor pod sklenice s vodou vkládal lístky se slovy, jak pěknými, tak nepěknými, poté nechal vodu zmrazit a pod mikroskopem sledoval vytvořené krystaly. Krystaly vody ze sklenice, pod kterou byla umístěna nehezká slova byly neúplné, rozbité, oproti tomu, krystaly s příznivými slovy byly nádherné, úplné a vytvářely krásné formy.

U první fotografie bylo použito slovo láska a vděčnost, u druhé nepříjemné, nepěkné slovo.












Stejně je tomu i s příznivými a příjemnými pocity v nás. Pokud je prožíváme, voda v našich buňkách tvoří, žije, v opačném případě se voda v buňkách rozpadá a je tzv. mrtvá. Pokud nepříjemné, destruktivní pocity dlouhodobě převažují nad pocity příjemnými, konstruktivními, pak skutečně uvnitř těla dochází k tzv. syndromu "mrtvých" buněk. Takovéto buňky nedokáží tvořit a komunikovat s buňkami ostatními, jelikož celý organismus je propojen a "spolupracuje", následně tak může docházet k "mrtvým" zónám v našem těle. Takové buňky jsou svým způsobem poškozené, jejich ochranný "obal" se otevře a je přístupný k poškozením zvenčí - volné radikály atd. Pokud na jednom místě dojde ke shluku většího počtu buněk takovéhoto charakteru, může vzniknout rakovina.

Naše pocity, tedy energie, ať již konstruktivní, či destruktivní se také ukládá do našich orgánů. Všimli jste si, že smutným lidem, kteří často pláčí onemocní ledviny, močový měchýř? Může vzniknout i rakovina. Ledviny jsou rovněž tvořeny buňkami a smutek, tedy energie tohoto druhu se v nich ukládá. Pláč, slzy = voda a voda, jakožto živel je z hlediska čínské medicíny spojena s ledvinami, tyto orgány k vodnímu živlu náleží. (Mnou ověřeno) Hněvivému člověku naopak onemocní játra, žlučník, jelikož hněv je energie "horká" a k tomu zase náleží právě žlučník a játra. (Rovněž ověřeno, ostatně, v těchto věcech není nutno studovat čínskou medicínu, stačí pouze pozorovat a vyvozovat závěry)


Čili, zde jsem se dostala k další příčině vzniku nemoci.
Dalším aspektem je překyselení organismu, o tom ovšem již příště.

Lena



- Článek je chráněn autorským právem
a bez mého vědomí a souhlasu jej nelze šířit -
Děkuji, že to respektujete
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama