- Čakry - proč se tato energetická centra uzavírají a jak tomu zabránit

20. června 2013 v 13:58 | Lena |  - Aura čakry barvy

Tato slova a myšlenky mají něco do sebe a s jejich obsahem poměrně souhlasím. Proto se s Vámi o ně chci podělit a Vás, kteří ještě hledáte mohou přivést k zamyšlení. Chris Griscom: Nyní bychom měli konstatovat, že doby, během kterých jsme byli odděleni od té druhé energie, mají i své kladné stránky - naše slabosti se projevují asi 20krát silněji, ale o to dříve si je uvědomíme. Již pouhé zpětné působení okolí na naši nedokonalost nás nutí se s nimi potýkat. Tak vidíme své chyby, jako zvětšené pod lupou, ikdyž často až zpětně..

Uzavření energetických center může být v daných podmínkách dokonce způsobeno těmito silami, protože proudí dovnitř silněji, než je člověk schopen snášet s vyrovnaností - právě z důvodu rychlejšího uvědomění. Zodpovědnost za optimální výsledek neseme my sami. Ale není to žádná norma, nýbrž pomoc z druhé strany, z níž je vše kontrolováno.
Když se Ego tvrdošíjně prosazuje a centra zůstanou dlouho zavřená, pak může člověk vážně onemocnět. Nemoc je krajním znakem vnitřní disharmonie, stejně, jako válka je krajním znakem společenské disharmonie, kolektivního uzavření čaker.


Nejlepší ochranou je následovat vnitřní podněty, být v souladu s vnitřní bytostí, a pak zůstanou energetická centra otevřena. Ale jestli se pokusíte být v souladu s ostatními, tak to nejde, to vůbec nemůže fungovat a čakry se musí uzavřít! Čakry se uzavřou tehdy, když není Vaše duše srozuměna, s tím, co dělá tělo.

Existují možnosti, jak harmonicky sladit vnitřní a vnější Já, zde jsou dvě z nich
Buď k nám vnitřní Já přijde samo, pokud zůstaneme neutrální a ochotni přijímat. V tomto případě převezme řízení našich myšlenek a pohybů...
Nebo začneme (naše vnější Já a ego) hledat své vnitřní Já například pomocí meditace.
Obě možnosti jsou dané.
Ale to vnitřní Já, napojené na vyšší vědomí je přece silnější. Proč bychom to tedy nepřenechali jemu, ať si k nám najde cestu? Můžeme se naučit chovat se otevřeně, neutrálně a ochotně. Takto si můžeme za určitých podmínek ušetřit zbytečné okliky.
Když se stále snažíme poznat sami sebe, pozorovat se, jak a co děláme, když se staráme sami o sebe a když ostatní neposuzujeme a neodsuzujeme. (Posuzovat můžeme pouze v případě, že jsme učiteli). Když svou vinu nepromítáme navenek, ale snažíme se hledat uvnitř, pak se můžeme každý den něčemu přiučit, soustředit se na svůj vlastní střed, na své centrum, učit se poslouchat svůj vnitřní hlas a jednat podle něj ve všech situacích.
Nebo lépe řečeno - cítit podnět k činnosti zevnitř a uskutečnit ho. K tomu potřebujeme měkký, propustný mentál, protože potřebná energie není uvnitř k dispozici, když jsme zaměstnáni navenek.

Konkrétním spojovacím článkem stále se zjemňujících vibrací, proudících čakrami, s hrubší hmotou je nervový systém. Nervy se musí stále zjemňovat, aby mohly zpracovávat tuto vyšší energii, a tak se stávají vysoce citlivými. Nutně jsou tedy tím článkem řetězu, jež je nejsilněji zatížený, a proto je nutno jej chránit. Nervový systém je v přímém spojení s hrubšími orgány, které kvůli setrvačnosti buněčné hmoty a její hmotnosti kladou největší odpor. Ale každá buňka obsahuje informaci celého Ega určité osobnosti. A když nové energie nemohou harmonicky proudit do těla, pak se do toku energie vloudí nesoulad, až se nakonec čakry zavřou.
Věk, v němž dnes žijeme se stále označuje za epochu deprese. A co to znamená jiného, než projev uzavření energetických center? A co se proti tomu podniká? Člověk se snaží této depresi uniknout pomocí chemických prostředků. Stále častěji se používají sloučeniny kyselin (deriváty). Ty aktivují elektrony i ještě jemnější substance, včetně nervového systému a způsobují tak krátkodobé, umělé otevření energetických center. Stejně tak účinkují drogy, obsahující kyseliny. I ony dočasně otevřou čakry. Ale jsou to jen umělé prostředky.
Nakonec je otevření čaker dosažitelné jen novým nastolením harmonie. A jak toho lze dosáhnout? Stále stejným způsobem - uvolňovat se, nelpět, mentálně se neupínat, zůstat "měkkým" a otevřeným.

Možnosti, dřímající v člověku jsou nepředstavitelně velké. Člověk má k dispozici tak obrovskou energii, s níž však zatím neumí zacházet. Právě proto, že ještě není otevřený, ještě není hotový.


Každý pohyb, který nás činí "propustnějším", nám pomáhá překonávat ustrnulé hranice vědomí.

- Chris Griscom -

-
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama