- Pro ty, kteří mají rádi rychlou jízdu autem

24. května 2013 v 22:40 | Lena |  - Moudré příběhy


Pan Tomáš se podíval ještě jednou na tachometr, právě ve chvíli, kdy ho zachytil radar. Nestihl už zpomalit. 78 km/h přes obec. Bylo to už potřetí, co ho tento rok chytili.. "CO TU ZASE KRUCI DĚLAJ."
Policajt, který ho zastavil, vystoupil z auta a s blokem v ruce pomalu přicházel k Tomášově autu.. "Je to Karel, nebo není?" Uniforma ho trochu změnila, ale opravdu, byl to Karel, jeho známý. Tomáš se vtiskl hlouběji do své sedačky. Bylo to horší, než obvykle. Známý, policajt, chytil známého.
"Ahoj Karle. To je sranda, že se zase vidíme." "Ahoj Tomáši." Karel se neusmál. "Vidím, že jsi mne zase chytil, když jsem pospíchal domů, abych viděl svou ženu a děti." "Ano, je to tak". Policajt Karel se nezdál být svůj.
"Odcházel jsem z kanceláře a už jsem byl v myšlenkách na zítřejším rodinném výletě, proto jsem tak pospíchal. Kolik jsi mi naměřil?". "Sedmdesát". "Ale Karle, počkej chvíli. Když jsem Tě uviděl, hned jsem se podíval na tachometr. Myslím že jsem jel jen 60tkou."
Tomáš se snažil při každé další pokutě víc a víc smlouvat. Celý nervózní se díval na svou přístrojovou desku.

Karel psal něco usilovně do bloku. Proč nechce vidět řidičák a papíry od auta, tak, jako vždycky, pomyslel si Tomáš. Nedočkavě povídal dál: "Pořád je to na Tvém rozhodnutí Karle. Určitě jsem porušil dopravní předpisy, ale nemohl by jsi pro tentokrát přívřit očko?"
Karel psal dál, potom vytrhl papír z bloku a dal ho Tomášovi.
"Děkuji", sarkasticky poznamenal Tomáš, nedokázal skrýt ve svém hlase zklamání. Bez jediného slova se Karel otočil a vracel se zpátky ke svému služebnímu vozu.
Tomáš čekal a pozoroval ho ve zpětném zrcátku. Potom otevřel složený kus papíru a byl zvědavý, kolik ho ten přestupek bude stát. To je vtip? Nebyl to žádný pokutový blok.
A potom začal číst: "Milý Tomáši, měl jsem malou dceru. Když jí bylo pět, zemřela při dopravní nehodě. Jednoduše řečeno, ten chlap, který ji srazil byl zkušený řidič, ale jel moc rychle. Dostal pokutu, měl soud a potom tři měsíce v lochu a pak byl zase volný. VOLNÝ, aby mohl obejmout své dvě dcery, které měl. Já jsem měl jen jednu. Budu muset čekat, až jí budu moci znovu obejmout v "nebi". Tisíckrát jsem se pokoušel tomu muži odpustit. Možná, že jsem to i dokázal, ale na NI musím myslet stále, dokud budu naživu. I teď. Dávej si prosím za volantem pozor, POSPÍCHEJ POMALU, Tomáši. Můj syn je to jediné, co mi ještě zbylo.... zdravím Tě Karel."
Tomáš se otočil a viděl Karla odcházet. Ten se znovu vracel k policejnímu autu, nastartoval a odjel. Tomáš se na něho upřeně díval, dokud mu nezmizel z očí. Až po několika minutách se pomalu rozjel směrem domů.
Cestou poctivě dodržoval předepsanou rychlost, byl ostražitější a na přechodech pro chodce poctivě pouštěl chodce. Uvědomil si, že najednou dělá věci, na které nebyl zvyklý. Když přišel domů objal svojí překvapenou ženu i obě dcery pevným stiskem.

Život je velmi cenný. Zacházejme s ním proto svědomitě a opatrně.
Nezapomeňte, že auto se dá koupit vždy, ale život?..



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama