- Při nalévání piva některé bublinky klesají dolů, jiné nahoru - víte PROČ ?

27. března 2013 v 0:55 | Lena |  - Zajímavosti


Je bezesporu zajímavým jevem, že pokud naléváme vychlazené pivo do sklenice,
bublinky budou stoupat směrem k hladině, kde se začne vytvářet pěna,
ale bublinky podél stěny sklenice budou stoupat směrem dolů.
Proč tomu tak je se zjistilo na základě jedné studie.


Australští fyzikové pomocí matematických modelů teoreticky dokázali, že pohyb drobných pivních bublinek v rozporu s fyzikálními zákony je možný.
Tvrdí se, že skutečnost chování piva při nalévání je jaksi proti přírodním zákonům, a tak lidé z chemické fakulty skotské univerzity započali zkoumat tento jev, aby zjistili, jak je to možné.
Čerstvě nalité pivo ve sklenici natočili videokamerou s vysokou rychlostí a zpomalené záběry následně analyzovali.


A jak to dopadlo? Středem sklenice stoupá poměrně vydatný proud právě vzniklých pivních bublinek, které po dosažení hladiny zůstávají nahoře. Vzestupný proud tekutiny se ale otáčí a po stranách sklenice míří ke dnu. Tato cirkulující síla strhává osamělé, okrajové bublinky, které tak místo nahoru k hladině míří dolů. Tato zákonitost platí především a nejviditelněji v typických pivních sklenicích typu "pint".

Dotyční badatelé říkají: "Vyšli jsme ze známé skutečnosti, že v pivu, a to především v černém, se bublinky tvoří klidněji než v jiných perlivých nápojích, jako je třeba šampaňské, kde je tento proces mnohem bouřlivější.
Správný impuls vzešel od kolegy Cummingse, který začal se zkoumáním relativní hustoty kapaliny po stranách a uprostřed sklenice. A druhý kolega poté zaregistroval rozdíly v koloběhu bublinek, v klasické irské pivní sklenici a ve válcovitém půllitru německého či českého typu. Pak už to prý bylo jednoduché.
"Představte si sklenici téměř plnou piva," vybízel jeden z badatelů. "Záhy se objeví bublinky a začnou stoupat, pak se ale jejich pohyb komplikuje." Bublinky mají tendenci stoupat kolmo ke hladině, takže v důsledku šikmých stěn sklenice je jich po stranách najednou méně. Tato oblast se tak z hlediska hustoty začíná odlišovat od zbytku kapaliny, hustota je tu vyšší, a tím pádem i měrná hmotnost - čirá kapalina váží více, než směs kapaliny s bublinkami.
A ke slovu přijde přitažlivost - okrajové vrstvy kapaliny s vyšší hustotou jsou gravitací stahovány dolů.. Malé bublinky na vnějším okraji vzestupného centrálního sloupce mají tendenci stoupat, ale klesající masa kapaliny podél okraje sklenice je strhává dolů.

Výzkumníci si v duchu vědeckých zásad ověřili toto zjištění dalšími experimenty. Použili tzv "obrácenou" sklenici, tedy takovou, jejíž stěny se nahoru zužují. Tady bublinky stoupaly směrem vzhůru.
Druhý experiment zkoumal souvislost jevu s typem piva. Ukázalo se, že je tomu tak u všech druhů piv, ale čím jsou bublinky menší, tím je efekt výraznější. Černé irské pivo se ukázalo jako ideální: je totiž syceno nejen CO2 jako ostatní piva, ale navíc obsahuje dusík. Ten se v kapalinách hůře rozpouští, díky čemuž v černém pivu vznikají menší a trvanlivější bublinky.
Třetí důkaz představuje nakloněná sklenice pod pípou: tam, kde skleněná stěna ustupuje od středu, budou bublinky klesat a pod "přivrácenou" stěnou jen stoupat.

A já si pořád lámala hlavu, co ti chlapi na tom pivu mají. No jo, bublinky... :)


Jak vidí muž ženu PŘED a PO vypití šesti piv
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama