- Máslo versus margarín > co nám prospívá a co škodí

24. března 2013 v 4:07 | Lena |  - Potraviny, výživa


Z vyprávění našich babiček, které si prožily jedno z velmi nepříjemných období života, které nazýváme Válkou si můžeme vzpomenout, jak líčily, čím se lidé v té době stravovali. Máslo bylo nedostatkové zboží, stejně tak po válce a jako náhražka se na mazání chleba, či k účelům pro vaření pokrmů používala jeho levnější varianta- MARGARÍN.
Před několika desítkami let margarín opět zaznamenal velký Boom a lidé, coby nákupní síla byli a doposud jsou masírováni re- klam-ou o jeho velké prospěšnosti pro naše zdraví.
JE TOMU VŠAK SKUTEČNĚ TAK?
Poodhalme roušku tajemství a nahlédněme pod jeho povrch..


Margarín, jako náhražku másla ukázal světu v roce 1869 francouzský lékárník Hyppolyte Mege-Mouries, a to díky přání císaře Napoleona III., který potřeboval pro svoji armádu hojnost a dostatek levného tuku. K hlavním surovinám pro přípravu margarínu tehdy patřily- odstředěné mléko a hovězí lůj. Průmyslovou výrobu margarínu později zahájily dvě holandské firmy, které vytvořily nadnárodní korporaci UNILEVER Protože margarín byl levnější než máslo, byl jeho vítanou náhražkou, v období obou světových válek, ale i v 50. letech minulého století. Jelikož spotřeba margarínů rostla, začali výrobci používat k jejich výrobě rostlinné oleje, které ovšem bylo potřeba ztužit. K šíření zpráv o zdraví prospěšných margarínech přispěli i lékaři, kteří se domnívali, že mastné kyseliny z rostlinných jsou zdravější než mastné kyseliny z másla. Vědci a lékaři v 70. letech minulého století poukazovali na rizika másla a sádla pro jejich obsah cholesterolu a na výhodnost tuků rostlinných pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění.


Mnohaleté studie prokázaly záludnost mangarínů
Protože se pod vlivem této osvěty podařilo přesvědčit obyvatelstvo Evropy i Ameriky k masové konzumaci margarínů, mohlo být provedeno obrovské množství epidemiologických studií, které prokázaly, že margaríny vyráběné částečnou ztužováním olejů obsahují trans-izomery mastných kyselin, které riziko kardiovaskulárních onemocnění naopak zvyšují. Jedna z největších a nejznámějších studií, v níž se po dobu dvaceti let sledovalo několik desítek tisíc amerických žen, prokázala nejen zvýšené riziko vzniku infarktů, ale i zvýšené riziko diabetu. V jiné studii bylo sledováno také několik desítek tisíc dobrovolníků, kteří jedli margaríny z rostlinných olejů po dobu téměř deseti let. Tyto poznatky vedly v průběhu 90. let minulého století k tlaku na výrobce ke snižování obsahu trans-mastných kyselin v potravinách. Žádná z uvedených studií však nezjistila zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění ve vztahu ke konzumaci másla, nebo sádla.

Margariny bez příměsí jsou téměř bez chuti a vůně a aby byly pro konzumenty lákavé, muselo se do nich ze začátku přidávat máslo. Pak byl ale objeven diacetyl, a ten dodal margarinu vůni i chuť másla a také pěknou a lákavou žlutou barvu. Diacetyl je organická molekula, která je v nepatrném množství přirozenou součástí másla i některých rostlinných olejů. Tato kapalina ostré se přidává do margarinů a jiných výrobků, aby jim dodala máslovou chuť. Diacetyl však není zcela bezpečná látka, i když jeho akutní toxicita není příliš velká. Dlouhodobé působení diacetylu, i v malých dávkách, přináší nemalá zdravotní rizika. Zhruba před deseti lety zaznamenal Úřad pro kontrolu bezpečnosti a zdraví ve státě Missouri osm případů zánětu průdušinek u pracovníků továrny na výrobu máslového popcornu. Bylo prokázáno, že vdechování těkavého diacetylu je spojeno s rizikem vážného poškození plic. Další experimenty s toxicitou inhalovaného diacetylu na laboratorních potkanech prokázaly, že látka vyvolává zánětlivé změny sliznice nosu a hrtanu.


-


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama